Vltavanský vor doplul do Prahy
Ačkoliv řemeslo vorařství skončilo výstavbou Vltavské kaskády, jeho tradice je přípomínána dodnes, a to především zásluhou spolků Vltavan. V srpnu spojily síly spolky Vltavan v Purkarci, Davli, Štěchovicích a Praze a navázaly na práci, kterou již v červnu započali žáci Střední odborné školy Jarov. Ti nejprve připravili klády (odkornily je, připravily je na vázání do vorové tabule, tzv. je "vyušily"). 30. a 31. srpna proběhlo vázání a strojení voru neboli vorové tabule se třemi vesly. Měli jsme příležitost vidět plaveckou dřinu s původním plaveckým nářadím a i vidět rozdíl, když v dnešní době můžeme využít motorové pily apod. (Zajímavé je připomenout, že už v březnu plavci chystali v Purkarci houžve neboli dřevěná lana, která se používají pro vázání klád.)
Vorová tabule byla historicky součástí velkého plavidla, tzv. vorového pramene, dosahujícího délky na Vltavě obvykle 130 metrů. Tyto prameny "plouly" samotíží z jižních Čech do Prahy a někdy také do Hamburku apod. V dnešní době, resp. řece, takto plout už nelze, a tak byl na vorovou tabuli instalován motor.
3. září vyplul vor z Davle s partou plavců vedenou vrátným Janem Pöschlem ze Spolku Vltavan v Purkarci, a za hudebního doprovodu typických plaveckých písniček. Kromě nákladu dřeva vezl speciální "náklad" - a tím byla skleněné kapsle s vodou z pramenů Vltavy. Tato "Vltavská štafeta" od začátku července putovala po Vltavě a kolem ní. Plavce čekalo velké finále: po několikahodinové plavbě ukotvily vor v pražském Podolí. Poslední den Vltavské štafety, ve čtvrtek 4.9. vyplul vor směrem k pražskému Podskalí, čtvrti historicky spojené s vorařstvím a šífařstvím, a doplul až na Rašínovo nábřeží k Jiráskovu mostu pod Tančící dům. Zde byl ukotven nedávno restaurovaný parník Vyšehrad, na kterém se ten den slavnostně otvíralo Muzeum paroplavby. Vedle historického parníku Vyšehrad byla zakotvena další technická památka, parník Vltava, který pokračoval ve Vltavské štafetě ke Karlovu mostu a zakotvil na Kampě. Odtud kapsle s vltavskou vodou byla přenesena Schwarzenberskou granátnickou gardou na pražský Hrad, kde se v 18 hod slavnostně otevřela vernisáž výstavy Vltava slavná & splavná a srdce Vltavy začalo bít. Symbol srdce Vltavy a proud Vltavy - Wild Ahwa = divoké/dravé/nespoutané vody - jsou hlavními motivy celé rozsáhlé a mimořádně sestavené výstavy, která představuje fenomén naší Vltavy z mnoha perspektiv.
Celého čtvrtečního slavnostního programu Vltavské štafety se zúčastnila paní Eva Pavlová, která převzala Vltavskou štafetu od Vltavanů, se kterými plula na vorové tabuli k parníku Vltava. Slavnostního programu na parníku se zúčastnili zástupci všech spolků Vltavan (Praha, Davle, Štěchovice a Purkarec), kteří svými stejnokroji a historickými prapory přispívali ke slavnostní atmosféře na Náplavce a před Jízdárnou Pražského hradu.
Podrobný průběh celé Vltavské štafety, která trvala 66 dní, můžete vidět ZDE.
Sledujte FB Vorarstvi, kde je podrobná dokumentace závěrečné etapy Vltavské štafety a ohlasy médií.
Vorová tabule z Vltavské štafety zůstavá po celé září v Praze, je ukotvena u Železničního mostu (směrem k Vyšehradu) a je zapůjčena Muzeu Prahy k expozici Zaniklé Podskalí a život na Vltavě v Podskalské celnici na Výtoni. Přijďte se podívat a zaposlouchat se do audivizuální expozice projektu V.O.R. https://www.muzeumprahy.cz/vystavy-a-akce/v-o-r-vltava-odkaz-reflexe
Vltavská štafeta 4.9.2025, foto Jan Crkal:
Zpět na AKTUALITY.