Hladná

   je rozlehlá vesnice ležící na obou březích Vltavy přibližně 5 km pod soutokem s Lužnicí.

Leží u Týna nad Vltavou, v bývalém kraji "lidí od vody". To byli ti, kteří žili u řeky a živili se prací na řece, u řeky, pro řeku. Byli to různí řemeslníci, rybáři, převozníci, chalupníci, šenkýři, ševci, mlynáři, formani a pískaři, ale hlavně plavci (voraři). 

Vesnici Hladnou tvoří několik samot. Na pravém břehu Vltavy je Hladná Hostecká, Hladná Pašovická a Hladná Doubravská. Jméno vždy vyjadřuje příslušnost k sousední větší vesnici. Orlické jezero v této oblasti zatopilo u řeky 12 chalup.

Největší osadou se jménem Hladná je na levém břehu řeky Hladná Albrechtická. Zde bylo zatopeno 6 chalup.

Albrechtická Hladná je vzdálená 2,5 km od Albrechtic nad Vltavou. Rozkládá se na ploše 13,01 km². První písemná zmínka o ní je z roku 1461. Vzhledem ke své poloze bývala vždy plaveckou (vorařskou) osadou. Původní název byl Hlásná, tzn. hlučná - zřejmě od trvalého hluku, křiku, halekání plavců a halasení z života kolem řeky. A proto, že v rodinách plavců často sedával u stolu i HLAD, byla osada zřejmě lidovým vtipem přejmenována na Hladnou. Etymologický původ názvu spíše však napovídá pro význam "hlassna" čti "hlašna" jakožto výše uvedené halasení, halekání, možná je též souvislost se slovem hlašný = ozvěnový (ozvěna je zde opravdu hezky slyšet, přijeďte vyzkoušet :)). 

Na Hladné bývaly dva splazy, to je místo, kde plavci váleli klády do řeky, a u břehu z nich stavěli vory. Na Hladné se také hodně často zpívalo, na poli, u řeky, na táčkách (to byla sousedská setkání) i s harmonikou. 

Poznámka: Řeka Vltava odděluje nejen osady jménem Hladná, ale i okresy. Pravý břeh patří okresu Týn nad Vltavou, levý břeh Vltavy patří okresu Písek.

Hladná - Albrechtice nad Vltavou webové stránky obce