Vorařství na seznamu UNESCO!

01.12.2022

Právě dnes po několikaletém úsilí spolků Vltavan, Mezinárodní vorařské asociace, Národního ústavu lidové kultury a Ministerstva kultury  bylo zapsáno vorařství jako nehmotné kulturní dědictví UNESCO. Máme radost! Více se dozvíte v reportáži ČT24, v Tiskové zprávě Ministerstva kultury a dalších níže uvedených zprávách v médiích.


Sledování přijetí vorařství na seznam nehmotného dědictví UNESCO a natáčení o tradici vorařství pro TV Seznam


TISKOVÁ ZPRÁVA:

Tradice vorařství byla zapsána na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO

Praha 1. 12. 2022 - Starobylá tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách byla dne 1. 12. 2022 zapsána na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Nominaci schválil mezivládní Výbor pro ochranu nehmotného kulturního dědictví na svém 17. zasedání v Maroku. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO bylo předchozí uvedení na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Stejný zápis musely podniknout i ostatní vorařské spolky z jednotlivých zemí, které se podílely na návrhu nominace. Po něm následovalo zpracování a předložení nadnárodní nominace vorařství pod názvem "Timber rafting" v roce 2021. Nadnárodní nominaci společně připravilo šest evropských států: Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko, Španělsko; její zpracování koordinovala polská strana. V České republice se na její přípravě podílel Vltavan Čechy - svaz vltavanských spolků, z. s., sdružující vorařské spolky na řece Vltavě, Národní ústav lidové kultury, Ministerstvo kultury a další partneři.

Nominace vorařství představuje tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. I když voroplavba jako komerční doprava v souvislosti se stavbou přehrad zanikla, tradice spojené s ní jsou stále živé a předávané mladším generacím. Jde nejenom o řemeslné postupy při stavbě voru, ale i o znalosti spojené s jeho navigací po řece, a v neposlední řadě i o specifickou kulturu s touto tradicí spojenou, osobité zvyky a vorařskou slovesnost otisknutou do plaveckých písní a plaveckého slangu.

"Na dnešní verdikt jsme netrpělivě čekali a mám velkou radost z toho, že tradice vorařství na řece Vltavě, ale i na ostatních evropských řekách budou i nadále udržovány v povědomí lidí a předávány dalším generacím. Gratuluji nositelům této tradice a všem, kteří se podíleli na přípravě nominační dokumentace k úspěšnému zápisu na prestižní Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO a uznání tohoto unikátního projevu živých tradic nejenom u nás, ale i ve světě," uvedl ministr kultury Martin Baxa.

Cesta za přípravou nominace začala zápisem spolku Vltavan v Praze v roce 2015 na Krajský seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury hl. m. Prahy. Postupně byly na tyto krajské seznamy zapsány i ostatní vltavanské spolky a v roce 2017 byla "Tradice vorařství na řece Vltavě" uvedena na národní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky, který v současné době čítá 30 položek. Po zapsání na národní seznam došlo k jednání s ostatními spolky, sdruženými v Mezinárodní vorařské asociaci, o přípravě možné nominace na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Zhruba od začátku roku 2018 se začalo pracovat na společném projektu, který vyvrcholil podáním žádosti a dnešním zapsáním na tento prestižní seznam.

Vorařství mělo v Čechách dlouholetou tradici a patřilo mezi vážená, uznávaná, ale i nebezpečná povolání. První zmínky o voroplavbě na Vltavě jsou datovány do 11. století. Ačkoliv dnes již komerční plavba dřeva s výstavbou přehrad zanikla, tradice spojená s vorařským řemeslem a zejména se stavbou vorových pramenů je stále udržována. Podíl na tom mají vltavanské spolky v Praze, Davli, Štěchovicích a Purkarci, které na tradice vorařů navazují. Jednotlivé vltavanské spolky byly zakládány na přelomu 19. a 20. století a působí v této oblasti nepřetržitě. Mohou se tak pyšnit více než stoletou tradicí; Vltavan v Praze oslavil již 150 let své nepřetržité činnosti. V roce 2000 všechny vltavanské spolky založily zapsaný spolek Vltavan Čechy - svaz vltavanských spolků. V současné době mají velký vliv na udržení znalostí a dovedností řemesel, spojených s vorařstvím. Předávají tak díky ukázkám stavby vorů i tradiční technologie výroby. Vltavanu Čechy se podařilo ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a Ministerstvem školství uvést vorařské řemeslo do katalogu řemesel. Autorizace k udílení osvědčení o získání profesní kvalifikace Vorař - stavitel vorů byla 16. 3. 2022 udělena Střední odborné škole Jarov. Poprvé v letošním roce se podařilo toto osvědčení získat jedenácti uchazečům. Důležitá je rovněž mezinárodní spolupráce například s voraři v Rakousku i v ostatních spolupředkládajících zemích. Vltavan Čechy je členem Mezinárodní vorařské asociace (International Association of Timber- Raftsmen, IATR), jejíž existence dokládá historické využití voroplavby i v dalších evropských zemích.

"Pro nás je zápis na Reprezentativní seznam UNESCO obrovským úspěchem. Cesta k němu začala už v roce 2015, kdy jsme se rozhodli zintenzivnit činnost vltavanských spolků a usilovat o zápis, abychom mohli tyto tradice předávat dál. Pro dnešní mladé lidi asi nebude zajímavá znalost a dovednost tehdejších plavců, ale více je bude zajímat pokračování plaveckého řemesla, stejně tak jako sběr plaveckého slangu nebo písní," říká prezident spolku Vltavan Čechy Jaroslav Camplík.

Česká republika má nyní i s fenoménem vorařství celkem osm položek zapsaných na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. V roce 2020 byla zapsána nominace Ruční výroby ozdob z foukaných skleněných perlí pro vánoční strom, v roce 2018 pak společná nominace Česka, Slovenska, Německa, Rakouska a Maďarska Modrotisku v Evropě. Na seznamu najdeme rovněž Loutkářství na Slovensku a v Česku, Sokolnictví - žijící lidské dědictví, Jízdy králů na jihovýchodě České republiky, Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku, Slovácký verbuňk.

Od roku 2020 je Česká republika členem mezivládního Výboru pro zachování nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Zapojení do práce výboru odpovídá dlouholetému koncepčnímu přístupu vlády ČR a Ministerstva kultury zvláště k zachování a podpoře tradiční lidové kultury a zájmu šířeji implementovat Úmluvu 2003 a zapojit se do mezinárodní spolupráce při zachování nehmotného kulturního dědictví.


Zprávy v médiích o přijetí vorařství na seznam UNESCO: